ZDRAVICE ELIŠKY WAGNEROVÉ:



Dámy a pánové, 

Zdravím vaše shromáždění alespoň takto, když osobně se dostaviti nemohu. Je mi ctí podpořit úsilí o dosažení cílů Unie pečujících, neboť jsem přesvědčena o tom, že podporuji věc spravedlivou. Zájmy osob pečujících o blízké, kteří jsou zdravotně postiženi, a mnohdy opravdu těžce, jsou, a měly by být, i naším zájmem. To proto, že tito lidé nesou na svých bedrech tíhu zajišťování důstojného života těch jim blízkých osob, k nimž nebyl osud tak milostivý jako k nám – zdravým. Zasluhují úctu a solidaritu, projevující se právě v podpoře jejich legitimních cílů.

Kdo z nás šťastnějších zdravých by byl ochoten pracovat mnohdy doslova 24 hodin denně, a to bez nároku na sebekratší dovolenou, ba bez možnosti podrobit se v klidu např. hospitalizaci a následné rekonvalescenci? Ano, i posledně zmíněná alternativa je pro osoby pečující černou můrou, neboť není v našem státu, a říkám to se studem, zajištěno, aby byly osoby pečované převzaty v takových případech do časově ohraničené péče, bez níž se jejich život neobejde, k tomu jasně určenou institucí. O jakési „náhradní“ péči musejí osoby pečující vyjednávat téměř pokoutně, a v každém případě nedůstojně.

A to jsou toliko příklady dluhů, které má k těmto obětavým a obdivuhodným lidem stát (jmenovitě ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí), jehož povinností, danou Listinou základních práv a svobod, je účinně zajišťovat respekt a ochranu lidské důstojnosti, v tomto případě jak pečujících osob, tak osob, o něž je pečováno. My členové občanské společnosti máme k pečujícím osobám povinnost mravní, spočívající v podpoře jejich oprávněných zájmů, a to jako výraz úcty k nim. Přiznejme si totiž, že ne všichni bychom byli schopni jejich obrovského fyzického i psychického nasazení. Smekám a skláním se před vámi, dámy a pánové, a vězte, že máte i moji podporu jako občanky i senátorky.

 

Vaše

Eliška Wagnerová

zpět